Hvězdy Severovýchodu

Dřív byly sice rozlehlé, ale z velké části zanedbané a nevyužívané. Dnes už je to městský park se vším všudy a na své si tady přijdou milovníci přírody, sportovci i ti, kteří hledají jen klidný kout k relaxaci.

Evropská dotace přispěla k nákladné přeměně, na jejímž konci je park s novou soustavou vodních jezírek, jež mohou lidé obdivovat z bezprostřední blízkosti. Sestava vysutých lávek nad vodní hladinu skýtá jedinečný zážitek.

Na své si přijdou i rodiče s dětmi. Pro ratolesti bylo vybudováno dětské hřiště a rodiče zase mohou využít stezky k bruslení či vyjížďce na kole anebo řadu grilů, které vybízejí k odpoledni strávenému s přáteli.

Velkých změn doznala i bývalá skautská rotunda. Dnes má zcela novou podobu a lidé se tu mohou občerstvit. Během rekonstrukce bylo vysázeno 350 stromů, 1500 keřů a na 4000 trvalek.

Lázeňský dům kdysi sloužil jako oblíbená hospůdka U Prďoly. Díky dotaci se z chátrající stavby stal opět historický skvost, který má i své moderní prvky. V nitru skrývá výstavní sál anebo dětský koutek.

Obrovské změny se dočkala také vedle stojící tovární Jeschkeho vila. Ta se zajisté stane útočištěm především turistů. Proč? Nabízí jednu novinku, která v Kuksu doposud chyběla.

Od dubna 2015 tady našlo domov nové turistické informační centrum. Návštěvníci se konečně mohou dozvědět od proškoleného personálu řadu zajímavostí o Kuksu a okolí. Navíc zde jsou k dispozici dva apartmány.

Druhý projekt s menší dotací se zase postaral o přípravu propagačních materiálů a dalších aktivit vedoucích ke zviditelnění Kuksu. Vznikly nové mobilní aplikace, DVD, webové stránky, spot a další aktivity.

Ve druhé části se komplexně upravila zeleň a odpočinkové zóny.

Vznikl nový shromažďovací prostor s dominantou tak zvaných španělských schodů. Předláždilo se náměstí, nově se instalovaly lavičky, stojany na kola, pítko, velké hodiny a vodotrysk, který prostor příjemně oživuje.

Součástí projektu byla i rekonstrukce kina Jitřenka. Z bývalého kina pro 500 diváků se stala moderní multifunkční budova, ve které našlo zázemí nejen kino se 117 místy a 3D projekcí, ale i Městská knihovna dvakrát větší než dosud.

Než vstoupíte do promítacího sálu kina Jitřenka, procházíte nově vzniklou kavárnou v přízemí.

Během více než dvou let byly zrekonstruovány a bezbariérově upraveny hned čtyři klíčové trasy vedoucí městem. Změn tak doznaly některé silnice, řada chodníků i parků či dalších veřejných prostranství.

Hendikepovaní se tak snadno dostanou například do Smetanových sadů, k vrchu sv. Gotharda anebo do areálu Riegrova obelisku. Snazší je také cesta na vlakové nádraží.

Stejně tak mají jednodušší přístup na polikliniku, která se stala bezbariérovou anebo do Základní školy Na Habru. Tady byl kromě bezbariérového přístupu vybudován také výtah.

Během úprav došlo k přeměně chodníků, veřejných prostranství, vozovek a zelených ploch s celkovou rozlohou téměř 50 tisíc metrů čtverečních.

Samozřejmou součástí projektu byly sadové úpravy. Projekt je nastaven tak, aby byl přírodní charakter parku zachován. Podstatou je zachovat maximum zelených ploch i hnízdiště ptactva a celkově k tomuto prostoru přistupovat maximálně šetrně.

Jedním z klíčových prvků projektu je nová lávka, která propojuje odpočinkovou lokalitu se zámkem a Tyršovými sady, a usnadňuje tak přístup do parku.

Byly zde rekonstruovány parkové cesty a zpevněné plochy, přibyla sportoviště, dětská hřiště, vzdělávací pavilon, veřejné osvětlení, sociální zázemí.

V parku je i půjčovna sportovního nářadí, klubovna s kuchyňkou, kde mohou rodiče ohřát jídlo pro své děti, nebo třeba i krytá terasa pro pozorování ptáků hnízdících v rákosí.

Dříve na sálech Panochovy nemocnice zcela chyběla klimatizace a vybavení. Nyní si díky dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod komfort užívá nejen personál, ale i pacienti.

Po modernizaci prostor a pořízení nového zdravotnického vybavení operačních sálů, pomohou zdravotníci 60 až 70 pacientům týdně.

Byl zrekonstruován vstupní filtr pro příchod na operační sál. Zcela byl opraven septický sál. V něm byla zprovozněna nová vzduchotechnika přispívající sterilním vlastnostem nemocnice.

Zároveň byly zakoupeny operační stoly, operační lampy, endoskopická věž, elektrokoagulace, defibrilátory, stropní stativy a RTG C-rameno.

Nebylo špatné a mělo své kouzlo, ale přeci jen se chtěl Jičín pyšnit i něčím lepším, výjimečnějším. Na místě stávajícího koupaliště tak začalo vznikat zcela nové.

Po celkové rekonstrukci bylo jičínské koupaliště veřejnosti otevřeno v srpnu roku 2010. Odvážnější návštěvníci si oblíbili čtrnáctimetrovou skluzavku s převýšením 3,58 metrů a tobogán dlouhý bezmála 69 metrů.

Zkrátka nepřijdou ani ti nejmenší. Mají své krásně barevné brouzdaliště.

A všichni vodomilové si užívají pětadvacetimetrový relaxační bazén s masážními sedátky, vodotrysky, gejzíry a masážními chrliči.

Historie však měla vzít za své. Místo starobylých domků původně mělo stát parkoviště nebo obchodní dům. Plány města předcházející sametovou revoluci se ale podařilo hlineckým patriotům změnit.

A tak se zachoval areál, který se v posledních dvou letech oživil díky dotaci z ROP Severovýchod. Rekonstruovaly se dva domy, rekonstrukcí prošla i historická lávka přes Chrudimku a několik dřevěných mostků.

Vyměněna byla také střecha na domku, v němž sídlí výtvarníci hlinecké ZUŠ, a vzniklo také nové informační centrum se stálou expozicí dřevěných hraček.

Novinkou letošní sezony se stala ukázka tkalcovské dílny, která v jednom z domků vznikla. Tradiční řemeslo tady předvádí Josef Fidler, který se tkalcovství věnuje 20 let. Nechybí ani možnost si vše vyzkoušet.

Náměstí je použitím tří typů dlažeb nenásilně rozčleněno na několik zón, z nichž nejvýraznější je centrální část vyskládaná tmavou čedičovou dlažbou. Při rekonstrukci náměstí byly nalezeny základy renesanční radnice, jejichž půdorys je v centrální části náměstí vyskládán z kostek.

Dominantou prostoru je kašna ve tvaru přetékající obří mísy z liberecké žuly s bronzovou sochou Albrechta z Valdštejna. Ten z výše bedlivě sleduje, jak se daří jeho dřívějšímu panství.

Severozápadní část náměstí je pobytovou zónou s lavičkami, kavárnami a restauracemi. Co by to bylo za odpočinkovou zónu, kdyby na ní nebylo pítko, že?

Na opačném konci náměstí před radnicí je vyčleněný reprezentativní prostor pro shromažďování obyvatel se čtyřmi dřevěnými stožáry vlajkoslávy se znakem města.

Konstrukce skleníku je originální, navazuje na naše ostatní pavilony ve tvaru buněk,“ uvádí ředitel zahrady Miloslav Studnička. Tvarem je zvláštní i bazén. Kde jinde zakládají kulaté či čtvercové, zde vsadili na originální trojúhelník.

Pavilon zvyšuje přitažlivost botanické zahrady, a tím i samotného města Liberce. Poskytuje vhodné zázemí nejen pro vyhlášenou viktorii královskou, která je raritou a chloubou liberecké botanické zahrady a vlastní expozici si zasloužila, ale i pro další vzácné druhý leknínů.

Vodní hladina se nachází v úrovni pasu návštěvníků. Ten tak získává pocit, že stojí ve vodě přímo mezi lekníny. Ve skleníku naleznou návštěvníci také malé schodiště pro fotografy, takže mohou fotografovat z větší výšky. Gigantická viktorie královská kvete pouze v noci a tak jsou ve skleníku možné i večerní prohlídky.

Návštěvníci, kteří vstoupí do skleníku, se přesunou do prostředí tropické tůně s vodní vegetací. Příjemně si tu odpočinou, ale musí počítat s pořádným vedrem a vlhkem. Pokud si chtějí zvěčnit vodní krasavice, pěkně se jim zapotí foťák.

V prvním patře jsou další prostory, které lze propojit, či naopak rozdělit na šest kluboven. V dalším patře se nachází velké zkušebny a další zázemí nejen pro zaměstnance centra.

Trutnov výstavbou získal multifunkční prostor pro pořádání divadel, koncertů, plesů, přednášek, konferencí a mnoha dalších společensky laděných akcí.

Návštěvníci dozajista ocení také kavárnu anebo galerii, která k prezentaci využívá stěny UFFA.

Společenské centrum, které získalo své jméno po rodákovi Uffo Hornovi, se pyšní několika oceněními. Mezi nejprestižnější patří umístění mezi 168 nejlepších kulturních staveb světa.

Vybudováním cyklostezky na trase Žamberk – Letohrad se zvýšila bezpečnost provozu a plynulost dopravy na přibližně sedmikilometrovém velmi frekventovaném silničním úseku.

Přestože tato cyklostezka nepatří mezi ty nejdelší, rozhodně se řadí k těm nejvyužívanějším. A to nejen z řad cykloturistů, kteří do regionu zavítají.

Naopak trasu klikatící se mezi voňavými a na jaře rozkvetlými loukami a poli využívají také místní obyvatelé. Ať již rodiče s dětmi, které se prohánějí na kolech či odrážedlech.

Stezka se stala oblíbenou i pro náročnější cyklisty. Ti se navíc mohou ze Žamberka dostat po jiné stezce dotované z ROP Severovýchod do nedaleké Líšnice, anebo z Letohradu zase přes Ústí nad Orlicí až do Chocně.

Denně zde vyšetří třicet až čtyřicet pacientů, za měsíc je to tedy přibližně 740 pacientů. Na tuto proceduru, která vždy výrazně pomůže ostatním lékařům s určením přesné diagnózy, se obvykle čeká týden až dva.

Výměna přístrojů na pracovišti magnetické rezonance byla v roce 2014 největší investicí do vybavení jablonecké nemocnice. Starý tomograf na rentgenovém oddělení nahradil nový.

Co počítačový tomograf vlastně zjišťuje? Stav měkkých tkání, jako jsou mozek, mícha, vazivový aparát, břišní orgány nebo srdce. Před vyšetřením se často do žil aplikuje kontrastní látka, která pomůže zobrazit morfologii tkání a cév.

Ten nový je rychlejší a tišší. Používá daleko nižší dávku elektromagnetického vlnění, která je oproti starému přístroji i poloviční, což je obrovský benefit pro pacienty.

Ten nyní nabízí deset odjezdových a čtyři příjezdová stání. Navíc došlo k propojení autobusového nádraží spolu s tím vlakovým, díky čemuž se cestující dostanou z vlaku do autobusu suchou nohou.

Na výstavbu odjezdových stání získala radnice také dotaci více než 3,5 milionu korun z ROP Severovýchod. Přestavba celého nádraží přišla na 15 milionů korun.

Unikátní je především konstrukce nového zastřešení jednotlivých stání, kde je použita kombinace betonové kostry s prosklenou částí. V nočním nasvícení vypadá tato část nádraží přímo úchvatně.

Samozřejmostí nádraží je vybavení mobiliářem, jak v prostoru odjezdových a příjezdových stání, tak v přilehlém parku. Před budovou jsou také umístěny trojstranné hodiny, které řídí družice a napájeny jsou z veřejného osvětlení.

Nová úprava náměstí sjednotila jeho historický ráz a doplnila nezbytný městský mobiliář a zeleň tak, aby náměstí důstojně sloužilo obyvatelům města.

Náměstí přispívá k atraktivitě celého historického jádra města s národními kulturními památkami, jako je radnice, mariánský sloup a kašny.

Palackého náměstí je útulným centrem, kde se můžete scházet k odpočinku, ale i odsud vyrážet na výlety do okolí.

Nezapomnělo se ani na romantiky, ani na sportovce, například cyklisty. Ty první zlákají mnohé historické uličky v okolí.

Nakonec řekli ano a dnes má Rychnov areál, v němž se nachází krytý plavecký bazén o délce 25 metrů, dojezdový bazén pro tobogán, který je dlouhý 65 metrů a vede také mimo budovu anebo tady proudí divoká řeka. To ale není vše.

Když už se město do stavby pustilo, chtělo mít zázemí pro odpočinek a relaxaci. K dispozici tak je vířivka, dvě parní komory, suchá sauna, aroma pára a mysleli tady i na děti. Těm slouží brouzdaliště se skluzavkou a vodotryskem.

Pravidelně se v bazénu koná řada aktivit od aquafitness přes plavání kojenců až po speciální akce. Mezi ně patří půlnoční plavání, kdy je bazén nasvícen. Navíc provoz je celoroční. V létě je otevřena terasa ke slunění.

K občerstvení slouží dva bary – mokrý přímo v areálu bazénu, a suchý nacházející se v prostoru recepce. Díky použité technologii lze za občerstvení platit bezhotovostně čipem. Na výstavbu pomohla dotace více než 142 milionů.

Cyklostezka vede po bývalé železniční trati z České Lípy do Kamenického Šenova. Začíná nedaleko vlakové zastávky Střelnice a končí u bývalého vlakového nádraží v Kamenickém Šenově jen několik stovek metrů od Panské skály.

Stavba se rozběhla v roce 2007, rozdělená byla do tří etap. První vznikl úsek z České Lípy do Manušic, druhá byla etapa z Manušic do Volfartic a třetí, nejnáročnější z Volfartic do Kamenického Šenova.

Nové a bezpečnější podoby se dočkala také řada mostů na trase. Ze stejného důvodu došlo v některých místech na instalaci zábradlí. Stezka je tak vítaným cílem rodin s malými dětmi, které se na kole teprve učí jezdit.

Cyklostezka je ale přínosem také pro pěší, kteří si zkracují cestu nebo vyrazí na procházku. Ti, kteří pojmou svou pouť jako celodenní výlet, skvěle poslouží odpočinková místa s lavicemi a stoly. Nechybí ani odpadkové koše.

Došlo proto k modernizaci cest a vytvoření běžeckých a pěších tras i hipostezek. Ty jsou hojně využívány nejen sportovci tělem i duší, ale také rodinami s dětmi všeho věku.

Návštěvníci areálu mohou využít také nově vybudovanou venkovní tělocvičnu nebo si otestovat svou odvahu a motorické schopnosti v lanovém parku. Ten nabízí hned několik tras různých obtížností.

V areálu venkovní tělocvičny stojí unikátní dřevěná rozhledna Bára zkonstruovaná ve tvaru trojbokého komolého jehlanu. Na její výrobu byly použity modříny a duby ze zdejších lesů. Ve stejném stylu je zbudován objekt občerstvení.

Součástí projektu bylo také vytvoření kvalitního turistického značení. V lesích Podhůra stojí i populární Kočičí hrádek a kousek za ním také slatiňanský hřebčín a kulturní památka Švýcárna.

Základem dřívějšího stadionu Míru, dnes Svitavského stadionu, je objekt sociálního a technického zázemí, který zároveň funguje jako tribuna. Revitalizaci tohoto objektu zajistil projekt dotovaný z ROP Severovýchod.

Evropské prostředky pomohly také k výstavbě sítě komunikací v okolí areálu včetně in-line dráhy pro bruslaře, asfaltového hřiště pro street sporty i ke zbudování parkoviště.

Co dalšího lze ve svitavském areálu podniknout? Je zde dětské hřiště pro velké i malé, kondiční hřiště pro seniory, tenisové kurty, hokejový stadion či hřiště na pétanque. Součástí areálu jsou i dvě restaurace a parkoviště.

Celý prostor parku zpříjemní návštěvníkům pohled na sochy, respektive umělecky zpracované pahýly původních starých topolů do nejrůznějších tvarů vyjadřujících především pohyb.

Díky evropským dotacím se podařilo po šesti letech morálně zastaralé vybavení kompletně obnovit v době, kdy si to oddělení žádalo, a ne až s nastalou havárií, jak to bohužel v řadě nemocnic bývá.

Z dotace byl pořízen například kvalitní kardiologický ultrazvuk, přístroje na 24 hodinovou monitoraci krevního tlaku a srdečních arytmií, ergometry ve formě bicyklu a běžícího pásu.

Dále kompletní vybavení 11 intenzivních lůžek s antidekubitálními systémy, monitorovací technikou včetně telemetrie, infuzními pumpami a dávkovači, defibrilátory, EKG s automatickou analýzou dat, resuscitačním vozíkem a řadou dalších přístrojů.

Nemocnice získala v roce 2015 prostřednictvím ROP Severovýchod dalších téměř 52 milionů korun na nové vybavení na operačních sálech, ARO, porodnici, ORL, RDG a patologie.